BLOG JE ZRUŠEN.

POKUD TI BUDU CHYBĚT, NAJDEŠ MĚ NA NOVÉM MÍSTĚ :)

NOVÝ BLOG

Splněný sen

8. prosince 2009 v 20:47 | Amaya |  Jednorázovky
Stála jsem na pódiu, všichni tleskali a já držela v ruce mikrofon. v tom mi došlo, že jsem zpívala před velikánským publikem, kterému jsem se líbila.
"Tohle byla naše nová pop star Alice Weeth" publikum se roztleskalo více a dokonce se ozvalo i pískání. Usmívala jsem se a byla šťastná.

Jenže začal zvonit budík. Ztěží jsem ho zaklapla a rozlepila oči s hrozným zjištěním, že to byl jen sen. Sotva jsem se plazila z postele ven.

Po několika minutách, to jsem strávila v koupelně z ní vyšel člověk a ne mumie, jak jsem si každé ráno připadala. Uchopila jsem svůj batoh a šla do školy.
"Čau Alice!" zdravila mě kámoška Sarah se kterou jsem chodila na naší školu, uměleckomanažérskou do hudebního ateliéru. Kývla jsem jí na pozdrav a otevírala skříňku s věcmi. "Dneska jdeme do náhravacího studia, tešíš se?" zážila vedle mě Sarah. Taky bych její nadšení chtěla mít. Jsem nejlepší ze třídy ve zpěvu, ale pokaždé když jdeme do nahrávacího studia, dělám jen kulisu. Nikdy nezpívám to hlavní, což mě štve. To vždycky zpívá Sarah.
"Ale jo, jen jsem se blbě vyspala," prohodila jsem jen tak.
Začala hodina. Ve studiu jsme s učitelem probírali, kterou písničku budeme zpívat.
"Holky, dneska se na vás přišel podívat jeden hudební producent, který si vás poslechne. Každá si vyberte jednu písničku, kterou zazpíváte." Usmála jsem se sama pro sebe. Konečně budu zpívat sama a holky mě budou dělat kulisu. První zpívala Sarah a zpívala písničku Nothing else matter od Metallicy, Claudie Superwoman od Alicie Keys a já jsem šla jako poslední. Vybrala jsem si ploužáka A moment like this od Kelly Clarkson. Učitel mi kývl, že můžeme začít. Nasadila jsem si sluchátka. Hudba začala hrát a já začala pomalinku zpívat. Začátek byl pomalý. Rozezpívala jsem se, refrém poprvé byl takový o ničem, ale do druhého jsem se pořádně opřela a zazpívala ho jak nejlépe jsem dokázala.
Po skončení písničky si producent vzal na chvilku stranou našeho učitele.
"Alice, mohla bys prosím tě na chvíli?" zavolal si mě učitel. Se strachem sjem vyšla z nahrávací místnosti na chodbu za producentem.
"Slečno Weethová, máte neobyčejně nádherný hlas, vyloženě zlato v hrdle."
"Děkuji," cítila jsem,jak se začínám červenat.
"Proto bych chtěl s vámi sepsat nahrávací smlouvu a pomoct váš talent rozeslat do světa." Nevěřícně jsem na něho a učitele koukala.
"Ano, Alice, nezdá se ti to," přesvědčoval mě učitel.
"Jistě, kdy a kam se mám dostavit?" producent pochopil, že souhlasím.
"Zítra v 15h do nahrávacího studia Malaisia." podával mi vizitku na sebe. Jen jsem přikývla a odešel. Učitel mě chytl za ramena.
"Prosím, neříkej to holkám, byli by sklamané, ano?"
"Jistě, nebojte se," slíbila jsem mu, schovala si vizitku do kapsy a odcházela zpátky.
"Co po tobě chtěli?" vyzvídali holky.
"Jen, že dneska se mi to nepovedlo, že jsem to měla falešný, sama jsem to slyšela, že mi to dneska nejde." lhala jsem. Sbalila si věci a odešla na oběd.
Celý den mi to vrtalo hlavou. Copak jsem byla tak dobrá, že by se mnou chtěli sepsat smlouvu? S hlavou plnou otázek jsem šla spát. Zdál se mi ten stejný sen co předešlý den.
V 15h jsem stála před studiem. Ještě jsem koukla do zrcádka, jak vypadám. Když jsme uznala, že dobře, vešla jsem dovnitř. Hned u vchodu si mě odchytla velká gorila. Teda chlápek, co asi dělal vyhazovače.
"Kampak slečno?" chytil mě za paži.
"Jdu za panem..." začala jsem hledat v kapsi vizitku. "Za panem Elwesem." strčila jsem mu vizitku pod nos.
"Tak to je potom jiná," pustil mě a dokonce mi podržel gentlemansky dveře. Ve studiu bylo ticho. Vyšla jsem po schodech nahoru a všimla si dveří "kancelář", zaklepala jsem a ozvalo se tumené "Dále." Ve velké točící židli seděl producent Elwes.
"Věděl jsem, že příjdete," usmíval se, "prosím, posaďte se," ukázal mi na židli před velkým stole. Docela nejistě jsem se usadila. "Alice, máte velice nádherný hlas, chci s vámi podepsat nahrávací smlouvu. Kdo je váš nejoblíbenější zpěkák či zpěvačka, smím-li se zeptat?" opřel si lokty o stůl, dlaněmi si podpíral bradu a usmíval se na mě.
"Moje nejoblíbenější zpěvačka je Kelly Clarkson. Je mi velkým vzorem." mírně jsem zčervenala.
"Kelly?" koukal na mě překvapeně a začal se přehrabovat v papírech na tom velikánském stolu, a že jich nebylo málo. S výtězným úsměvem vytáhl jeden z papírů. "Skvělé, ke slečně Clarksonové nemáme žádného dalšího zpěváka pro její mové album, byla byste s ní skvělá dvojice na pár písniček. Nebojte se, nebudete jen zpívat v duetech, mám tady pro vás zvlášť nachystanou smlouvu, ale nejdříve, jestli bych vás mohl poprosit, nechtěla byste si skusit zazpívat nějakou písničku?" Přikývla jsem. Sešli jsme společně do nahrávacího studia, ale cestou něco pošeptal vrátnému, ten přikývl a odešel pryč. Pan Elwes na mě jen hodin široký úsměv. Odemknul dveře před námi a ukázal mi, že mohu vstoupit první do studia. "Co si přejete zpívat?"
Chvíli jsem přemýšlela. "Walk away od Kelly Clarkson,"
"Vaše přání je mi rozkazem," začal v PC hledat podklad písničky, zatím jsem přešla do nahrávacího studia, nasadila si sluchátka a stoupla si úřed mikrofon. Začala jsem zpívat: "You've got your mother and your brother
Every other undercover
Tellin' you what to say...
" uvolnila jsem se a dala do zpěvu všechno,co jsem dokázala ze sebe vydat. Začala jsem zpívat refrén, když se otevřeli dveře za panem Elwesem a stála tam samotná Kelly Clarkson! Přestala jsem zpívat, sundala si sluchátka a přešla za panem Elwesem.
"Ahoj Kelly, moc rád tě zase vidím!" obejmul ji pan Elwes. "Kelly, tohle je tvůj druhý hlas, Alice Weeth."
"Moc mě těší, Alice," podala mi ruku Kelly a já měla co dělat abych s sebou nesekla.
"Mě také." vykoktala jsem ze sebe.
"Tak se posaďte holky," vyzval nás Elwes a my si sedli na sedačku. "Kelly, chtěl bych se tě zeptat, nechtěla bys pracovat na svém novém CDčku tady s Alicí? Má vynikající hlas, hotové hlaté hrdlo."
"Proč ne, ale prvně si ji přezkouším, jestli má opravdu tak skvělý hlas." Šibalsky mrkla. Když jsme seděla vedle ní, nemohla jsem tomu uvěžit, že je skutečná! Měla jsem sto chutí začít jásat, možná i omdlít, ale sržela jsem své nadšení na uzdě. "Pokud máš skvělý hlas, jak tady Peter říká, tak dokážeš zazpívat Ave Marie."
"Dobře," přikývla jsem. "Máte text?" s úsměvem mi ho pan Elwes, tedy Peter, podal text. Vrátila jsem se zpátky k mikrofonu, nasadila sluchátka a začala.
Ave Maria, gratia plena dominus tecum...
V půlce písně mě Kelly přerušila.
"Petere, máš naprostou pravdu, s touhle holkou chci nazpívat další album!" byla nadšená z mého výkonu.
"O-opravdu?" vykoktala jsem ze sebe.
"Ano, takový hlas se musí využít!" jen zářila. "Okamžitě jdu s tebou Petere podepsat smlouvu, upíšu se ti, klidně i hlastní krví, za tohle děvče!"
A tak jsem podepsala s Kelly Clarkson smlouvu, že s ní nazpívám nové album. Po vydání CD jsem se dala na sólovou kariéru, ve které se mi výborně vede. A sen který se mi zdál před osudovým dnem, který mi navždy změnil život? Se stal skutečností...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Riell | Web | 8. prosince 2009 v 20:53 | Reagovat

Wáááe! suprový! ;) Kéž by se tak všecky sny splnily.. ;)

2 Hope | Web | 9. prosince 2009 v 12:25 | Reagovat

zlato, to bylo úžasné =o) sice je škoda, že to je jenom povídka, ale i tak ;o) moc se ti to povedlo =o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama