BLOG JE ZRUŠEN.

POKUD TI BUDU CHYBĚT, NAJDEŠ MĚ NA NOVÉM MÍSTĚ :)

NOVÝ BLOG

Hate? No, love

16. března 2010 v 18:03 | Terry - Sasaki |  Yaoi/shounen-ai povídky
Yaoi/shounen-ai
Ohayo!

Tak jsem se rozhodla, že vám napíšu zase nějakou tu jednorázovku, ^^ Dalo mi velkou práci vymyslet děj, poslední dobou mi nějak utíkali nápady.

Tak doufám, že se vám tahle povídka bude líbit ^^


Už nějakou dobu jsem si všímal divného chování mého bratra, Itachiho. Věčně chodil jako tělo bez duše a když jsem mu náhodou přišel do cesty, díval se na mě jak na vraha, což jsme nechápal proč. Já jsem nikdy nic neudělal. Naopak, snažil jsem se vždycky být jako on, ale nikdy se mi to nepovedlo.
S Itachim jsme navštěvovali místní školu v Konoze. Okolo mě se neustále točili různé holky, které se mnou chtěli jít na rande nebo můj podpis či takové jiné blbůstky. Ignoroval jsem se. Choval jsem se k nim arogantně a ledově.
Jednoho dne za mnou přišla dívka s růžovými vlasy.
"Sasuke?" oslovila mě a já se odvrátil od okna a podíval se na ní. Mírně zčervenala, když se naše pohledy střetly.
"Hm?" odpověděl jsem suše.
"M-mohl bys mi půjčit zápisky z minulé hodiny? Chyběla jsem a nikdo mi je nechce půjčit," sklonila hlavu. Povdychl jsem si.
"Na," vrazil jsem jí sešit do ruky a můj pohled zase směřoval ven z okna na hřiště, kde zrovna měli tělocvik starší žáci, tedy i můj bratr.
"D-děkuji," vykoktala ze sebe a odešela. Slyšel jsem, jak horlivě holkám vypráví, co jsem právě udělal a určitě slintaly nad mým sešitem, snad nebude mokrý. Ale tomu už jsem nevěnoval pozornost.
Mou pozornost zaujal Itachi. Hráli zrovna s klukama fotbal a holky jim na kraji hřiště fandili. Ušklíbl jsem se pro sebe, když jedna celou dobu zírala na Itachiho, ale ten ani jednou její pohled neopětoval, ani úsměv, ani pozdrav. Byl stejně chladný jako já.
Po hodině jsem zamířil do jídelny na oběd. Ruce jsem měl zaražené v kapsách a se skloněnou hlavou jsem odcházel ze třídy. okolo mě profrčel blonďatý a modooký klučina, který mě už dlouhou dobu fascinoval svou energií a odhodláním. Někdy jsem měl dojem, že se snad ani nebojí.
Ale toho jsem pustil z hlavy, protože ke mně přišel můj bratr.
"Hey, Sasuke," oslovil mě jako pokaždé.
"Hm?" otočil jsem se otráveně jeho směrem.
"Odpoledne nikam nechoď, něco s tebou chci projednat," a zase po mě hodil ten vržedný pohled a s odfknutím odešel. Nechápal jsem ho. Choval se, jako kdybych měl něco, co on ne a šíleně mi to záviděl.
Stejně, poslední rok se chová divně. Od smrti rodičů se se mnou moc nebaví, nebo spíš já s ním. Uzavřel jsem se do sebe a nikoho jsem si k sobě nechtěl pustit.
Celý den ve škole zase jsem prožil v nudě. Někdy mi připadlo zbytečné do ní chodit, když jsem bl ve všem nejlepší.
S batohem pověšeném na jednom ramenu a s rukama v kapsách jsem mířil k našemu domu. Venku bylo celkem příjemně. Svítilo sluníčko a foukal mírný vánek, který se v tomhle počasí velmi hidil, aby lidi neumřeli vedrem.
Otevřel jsem dveře, odhodil batoh do kouta, vyzul jsem se a zamířil do mého pokoje. Zrova jsem procházel chodbou, když jsem zaslechl hluk. Zbystřil jsem a utíkal k místu, odkud zvuk zněl. Vyděšeně jsem lapal po dechu, když se to ozvalo z mého pokoje. S kunainem v ruce jsem vrazil do pokoje a můj neutrální pohled se změnil na vyvalený.
"Itachi?" řekl jsem s otevřenou pusou, když jsem viděl, jak mi bratr trhá mého jediného památečního plyšáka na rodiče a jak je celý můj pokoj vzhůru nohama.
Obrátil se po mém hlase a jeho a můj pohled se střetl. Měl aktivovaný sharingan, takže jsem rychle pohledem uhnul, aby mě neuvěznil v iluzi.
"Co tady panebože děláš?" vyštekl jsem na něho. Neodpověděl mi. "Odpovíš mi sakra?" byl jsem dost vzteklý. Tohle si bude uklízet!
Místo odpovědi se v mžiku přemístil přede mě a silou mě přirazil ke zdi a rukou mě držel pod krkem.
"Co blbneš?" řekl jsem sípavým hlasem.
"Mlč už sakra!" vyštekl zlostně a snažil se můj pohled upoutat do jeho očí, ale odolával jsem se mu do nich podívat.
"P-roč to děláš?" dostal jsem ze sebe s pomale posledním vzduchem.
"Z lásky," pustil mě. Zhroutil jsem se na podlahu a mnul si krk.
"z lásky?" vyvalil jsem na něho své černé oči.
"JO," třískl do stolu tak moc, že se chudák rozlomil na dvě půlky. "a taky z nenávisti," skoro šeptal.
"T-ty mě nenávidíš?" tak tohle jsem fatk nečekal!
"Ano," zhroutil se na zem, záda si opřel o postel a kolena si přitáhl k tělu. "Máš totiž všechno," připadlo mi, jako kdyby za chvíli měl začít brečet. "Holky se okolo tebe točí, kluci v tobě vidí vzor a já jsem nic, šedá myška, která jen proplouvá školou s nejlepšími výsledky ze strších žáků ale nikdy nikoho nenapadlo mě obdivovat, dokonce i ty jsi začal mnou opovrhovat!"
Zamrkal jsem, když jsem si znovu přehrál jeho slova v hlavě. On ... žárlil?
"Ale Itachi..." doplazil jsem se k němu po kolenou. "To přece není pravda!" obejmul jsem ho. "Já tebou neopovrhuji, jen... jen..." nevěděl jsem, jak mám ty slova zformulovat. Itachi vzhlédl. "Jen jsem se nemohl vyrovnat se smrtí rodičů," odal jsem po menší odmlce.
"Sasu," obejmul mě a přivinul si mě více k tělu. Cítil jsme z něho teplo a.. lásku...
"Proč jsi říkal, že jsi to udělal z lásky?" rozhlédl jsem se po pokoji.
"Víš," pohladil mě prstem po lícní posti. "už dlouho jsi pro mě víc než bratr," skoro zase šeptal. "Ode dne, kdy rodiče zemřeli, jsem byl rád, že už tě mám konečně pro sebe, ale jak vidím, bylo to špatně," sklonil hlavu a políbil mě. Jeho rty byli hezké a jemné, myslel jsem, že mě líbají motýli. Chytil jsme ho rukama okolo krku a začal ho líbat. Itachi se se mnou převalil na zem, takže jsem byl v jeho moci. Držel mi vedle hlavy za zápěstí ruce. Sharingan z jeho očí zmizel, takže jsem se mohl utápět v tom pohledu.
Jeho obličej lenomavali rozcuchané havraní vlasy stažené do culíku. Napětím jsem ani nedýchal, jen jsem pozoroval jeho oči. Obličejem se přiblížil k mé klíční kosti. Zavřel jsem oči a čekal, až se jeho rty dotknou mé kůže.
Ten polibek byl jako pohlazení. Tiše jsem zasténal, když se jeho rty mé kůže dotkly. Neváhal. Sundal mi tričko a líbal mě po celé hrudi.
Jazykem zabloudil k mé jedné bradavce. Jemně jí vcucl a začal jí laskat, tahat za ní a mazlit. Z úst se mi vydral další sten. Sedl si na mě obkročmo a přejížděl mi rukou po rozkroku přes kalhoty. Ten pocit... Málem jsem se rozeřval na celý dům.
"Itachi..." můj ohled byl určitě prosebný, Trápil mě, hodně, věděl to ale užíval si to. Užíval si, že má nade mnou nadvládu. Měl jsem volné ruce, takže jsem mu sáhl po tričku a pomohl mu se ho zbavit. Prsty jsem jezdil po jeho hrudi. Nikdy jsem si nevšiml, že by někdy chodil někam posilovat, aby vypadal tak fantasticky.
"Páni," přejížděl jsem bříšky prstů po jeho svalech na břichu. Pod mými dotyky se celý chvěl. Sklonil se ke mě a začal mě znovu líbat. Svým jazykem se mi prodral do úst a dráždil můj jazyk. Tiše jsem zasténal, jak vzrušující to bylo.
Shodil ze mě poslední oblečení, které mu bránilo ve výhledu na mou bílou pokožku. Ústy si razil mokrou cestičku od klíční kosti k jedné bradavce, kterou mírně nasál, laskal jí. to stejné udělal is tou druhou. Dále postupoval k pupíku, který jemně obkroužil až jsem se zachvěl. Pokračoval k mému podbřišku. To jsem se neudržel a chytil jsem jeho hlavu do dlaní.
"Nemuč mě, prosím," prosebně jsem se mu podíval do očí. Byl tak vzrušený. Jen přikývl. Sklonil se nad můj klín a pohltil mou chloubu do svých úst. Prohnul jsem se v zádech, když jsem ucítil jeho jazyk, jak krouží okolo mé špičky. Zasténal jsem. To se Itachimu líbilo. Začal pohybovat hlavou nahoru a dolů a postupně zrychloval. Cítil jsem, jak mi v těle prodí krev, jak mi rychle buší srdce, jak se blížím k vrcholu.
Po několika málo okamžicích jsem vyvrcholil. Bílá tekutina zaplavila Itachiho rozkošná ústa. Ten vše spolikal a oblízl můj penis, aby jej zbavil i poslední kapsy semene.
Rty vyhledal moje a začal mě znohu líbat. Poprvé jsem mohl ochutnat, jak chutnám. Jazyky jsme se rvali o nadvládu a když nám docházel kyslík, oddělili jsme se.
Itachi si mě najednou nadhodil nad svůj klín. Všiml jsem si, že už je také úplně nahý, ale, kdy se vyslékl? Nechápal jsem, ale to bylo v tu chvíli jedno.
Mírně mi roztáhl nohy, naslinil jeden prst a vyhledal můj konečník. Nasliněným prstem do mě pronikl. Bolestí jsem si zkousl spodní ret a po tváři mi stékala jedna zbloudilá slza. Itachi ji slíbil.
"Už to nebude bolet, slibuji," zašeptal, no, spíš zavrněl mi do ucha a něžně mi ho oblízl.Věřil jsem mu a nechal to na něm. Postupně přidal druhý a třetí prst a roztahoval mi dírku tak dlouho, dokud jsem nebyl připravený na vstup.
Po asi deseti minutách už do mě pronikal. Slastně jsem se prohnul v zádech a zasténal. Itachi začal nejdříve pomale, ale pak postupně rychleji přirážet.
Když cítil, že se blíží k vrcholu, chytil můj znohu ztopořelý penis a začal si s ním hrát. Slastí jsem vzdychal a zatínal ruce v pěst.
Orgasmu jsme dostáhli zároveň. Náš křik se rozletěl celým domem a klidně bych se vsadil, že jej slyšeli i vesničané celé Konohy.
Itachi se zadýchaně vedle mě svalil a přitáhl si mé tělo víc k sobě.
"Miluji tě, Sasuke," podíval se mi do očí a pohladil mě po tváři.
"Já tebe také, Itachi," zašeptal jsem jako kdybych se bál, že za tuto odpověď dostanu vynadáno.
Ani nevím jak se to stalo, ale ráno jsem se probudil v Itachiho pokoji a v jeho posteli, ale postel vedle mě byla prázdná. Vstal jsem, omotal si okolo peřinu a vydal se na průzkum. Prošel jsem okolo dveří svého pokoje,které byli otevřené. Asi po pěti krocích za dveřmi jsem se zastavil a vrátil, abych se podíval dovnitř.
Pokoj byl prázdný. Na zemi bylo jen pár třísek a plno prachu. Jako kdyby tam nikdy žádný pokoj nebyl.
Na chodbě mě potkal Itachi.
"Dobré ráno," přitáhl si mě za týl a vášnivě políbil. "Copak jsi tak brzo vylezl z postýlky?" usmíval se.
"Cos udělal s mým pokojem?" rozrušeně jsem těkal pohledem z něho a na svůj prázdný pokoj.
"Teď budeš u mě v pokoji," pohradil mě po tváři. "Navíc, co se stolem, který jsem rozbil," povzdechl si a chytil mě do náruče. "Ale teď se ještě vrátíme do postýlky, je brzo," a odnesl mě k sobě do pokoje, kde za námi zavřl dveře a dál jsem pokračovali ve včerejší "debatě"...
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Sčítání anime maniaků xD

klik xD

Komentáře

1 Jana | Web | 16. března 2010 v 18:58 | Reagovat

takový Itachi se mi moc líbí

2 Claire-san - Affs^^ | Web | 16. března 2010 v 20:29 | Reagovat

Měla jsem pocit, že po tom tří hodinovém nákupu umřu, ale tohle mě dokonale probralo.. Nádhera, nádhera, nádhera^^

3 Nelliel | Web | 17. března 2010 v 17:25 | Reagovat

Kawaiiiiiii !!!!!!!! O_O  :-D

4 Hanako | Web | 17. března 2010 v 22:50 | Reagovat

To nebude moc vypadat na debatu .. :D

5 Lului | Web | 14. ledna 2012 v 12:41 | Reagovat

Souhlasím s Janou, takovýhle Itachi je naprosto k sežrání. Nádherné =*

6 Moyo | 9. července 2012 v 23:12 | Reagovat

povídku ItaSasa jsem ještě nečetla Oo ale je moc a moc pěkná (napsala bych něco jako jen tak dál ale to mi zní blbě (x___X))

7 j-vip | Web | 23. července 2013 v 11:14 | Reagovat

dokonalosť

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama