BLOG JE ZRUŠEN.

POKUD TI BUDU CHYBĚT, NAJDEŠ MĚ NA NOVÉM MÍSTĚ :)

NOVÝ BLOG

Poselství andělů - 6. díl

18. března 2010 v 17:26 | Terry - Sasaki |  Poselství andělů
PA
Ohayo!

Prosím, nezabíjete mě! xD sekla jsem to totiž v tom nej, chichi, ale i tak doufám, že se bude líbit, je to trošku krátké, abyste měli chuťna další díl, který bude, snad, dlouhý xD

Tak teď už vás nebudu rušit ve čtení. Please comment, thanks xD


Už měsíc spolu Akio a Daiki seděli, bavili se spolu, a každý den chodili k Daikimu domů, aby mu Akio mohl doučovat matiku, která mu nějak záhadně nešla, nebo spíš to byla pro Daikiho záminka, jak se s ním stýkat.
"Už to chápeš?" s povzdechem se zeptal Akio.
"Mmm, já myslím, že jo," poškrábal se ve svých krásně hnědých vlasech Daiki a Akiovi se zatajil dech. Tak nádherný on byl, dokonalost sama. Kdyby sám nebyl strážný anděl, považoval by Daikiho za anděla.
"Fajn," zavřel učebnici černovlásek a sedl si tak, aby na Daikiho viděl.
Poslední dobou bylo všechno jiné a podivné. Barxly se už do Daikiho moc nenavážel, byl na něho dokonce až moc hodný! Tohle Daikimu nelezlo do hlavy.
"Promiň, budu muset jít," koukl na nástěnné hodiny Akio. Daiki si jen povzdechl. Už ho unavovali jen letmé dotyky, chtěl víc. Chtěl ochutnat jak chutnají jeho rty, jak voní jeho kůže…
"Tak ahoj zítra," zavíral za ním dveře. Kdy už konečně pozná, že se k němu nechce nadále chovat jako kamarád? Daiki se opřel hlavou o zeď a pěstí do ní praštil. "Chci ho," zašeptal a zaťal zuby. Chtěl ho, moc, ale on to nejspíš nevěděl.
V Akiovi se odehrávali stejné pocity, když odcházel od Daikiho. Odešel dřív, protože nevěděl, co by měl dělat. Musel by se po něm vrhnout a celého ho zulíbat, ale nechtěl vědět, jaká bude jeho reakce. Možná by mi dal pěstí, odstrčil by mě, prolétlo mu myslí, a nebo by se přidal, zavrtěl hlavou. To by neudělal. S povzdechem dorazil domů.
Daiki se už chystal ke spánku, ale nemohl usnout. S rukama založenýma za hlavou přemýšlel nad černovláskem, který mu dočista ukradl srdce.
"Akio…" zašeptal jeho jméno do ticha pokoje. Měl otevřené okno, kterým mu do pokoje foukal mírný vítr. Přetočil se na bok a přemýšlel.
"Daiki," hladil ho po hrudi a po břichu tmavovlásek. "Daiki!" zaúpěl, když mu Daiki zajel rukou do rozkroku. Tohle si vždycky přál, být mu tak blízko. Jenže nebyl ten, kdo se mohl chytit iniciativy, Akio ho nenechal aby byl nahoře. Daiki jen zavrčel nespokojeností, že musí být dole, ale Akia to nezajímalo.
Svlékl mu tričko Daiki, aby se mohl dotknout jeho těla, kteé určitě bylo stejně nádherné jao jeho tvář, která byla, ano byla, přímo andělská.
Nemůžu na to myslet, napomenul se Daiki a zase se otočil na záda a koukal do stropu. "Sakra," zaskučel, když si všiml boule na peřině. Tohle se mi stává často, když na něho myslím.
Najednou na svých rtech ucítil jiné. Byli měkké a voněli po jahodách. Nebojácný jazyk se snažil mu dostat do úst a také se mu to povedlo. Daiki byl zaskočen, ale zároveň se mu ten polibek šíleně líbil. Jejich jazyky se proplétali a dráždili.
Nahmatal vypínač lampičky.
"Akio?" vyvalil na něho oči, když pokoj ozářilo světlo. "C-co tady děláš?" zčervenal a snažil se schovat svůj "problém", ale jeho ruka ho zadržela.
"Už to nemůžu vydržet, Daiki," znovu ho začal líbat. Prsty mu zajel do vlasů se kterými si začal hrát a dál se vpíjel do Daikiho sladkých rtů.
Tohle není sen? Vyvalil oči Daiki, když si uvědomil, že je to skutečnost. Objal tmavovláskovo tělo rukama a přitáhl si ho blíže k sobě. Na chvíli se rozpojili, protože jim docházel vzduch.
"Jak ses sem dostal?" zašeptal hnědovlásek.
"Tvým oknem," usmál se tázaný…
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Hanako | Web | 18. března 2010 v 17:34 | Reagovat

Budu mít doma kuchnutou manželku! :D dělej další díl nebo uvidíš ..! :D

2 Jana | Web | 20. března 2010 v 11:52 | Reagovat

honem dál!

3 Karii Sumire | Web | 20. března 2010 v 19:03 | Reagovat

rychlee!! xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama