BLOG JE ZRUŠEN.

POKUD TI BUDU CHYBĚT, NAJDEŠ MĚ NA NOVÉM MÍSTĚ :)

NOVÝ BLOG

Vlčí údolí|21. kapitola

19. března 2010 v 14:54 | Terry - Sasaki |  Vlčí údolí (wolf valley)
wolf
Předposlední díleček, už si to užívejte, už nebude xD


Zpátky

Následujícího dne jsem s mamkou pomáhala dávat jí její přivezenou kancelář z města domů do kupy doma. Občas jsem se opřela o futra dveří či je tak se dívala z okna a uvažovala o tom, co dělá Erik.
Došla jsem k závěru, ž bych mu opravdu měla dát druhou šanci. Popadla jsem tašku, klíčky od auta a utíkala z domu.
"Kam běžíš?" křikla za mnou ještě mamka.
"Musím něco napravit!" odpověděla jsem, a vyrazila směr dům Sullerů.
Slušně jsem zazvonila. Chvilku přešlapovala přede dveřmi, až mi po chvíli přišla otevřít Selene.
"Ahoj Beth! Tebe bych tady nečekala!" obejmula mě.
"Ahoj, je doma Erik?" usmála jsem se. Pokynula mi v obýváku, abych se posadila. "Kde jsou všichni?" rozhlédla jsem se prázdném domě.
"Víš Beth," začala Selene.
"Beth!" přiběhl Sam. "Jsem rád, že sis to rozmyslela!" obejmul mě.
"Já taky Same," usmála jsem se.
"Víš Beth," skusila to podruhé Selene. "Erik a ostatní, šli hledat Alissu." Posmutněla.
"Hledat?" nechápala jsem.
"Ano, Gabriella Alissu unesla, aby se jí pomstila za to, že jí zradila." Odpověděl mi místo Selene Sam.
"Ach, chápu," sklonila jsem hlavu. "Byla to tvá sestra, Selene,"
"Ano to byla," posmutněla, "ale nebudeme se tím teď trápit. Pojď, udělám ti něco k jídlu." A odešli jsme do kuchyně.
Sam nám pomáhal. Selene jakožto upír nejí, tak nám jen pomohla udělat hranolky a smažený sýr, na kterém jsme se po dlouhém dohadování shodli se Samem.
"Nikdy jsem nezažil takovou srandu u vaření." Smál se Sam ještě po jídle.
"To já taky," skládala jsem talířky a chtěla je odnést, když v tom ve dveřích se objevil Erik a Elliottem s klukama špinaví od krve. Leknutím jsem upustila talíře. Selene se k nim rozběhla.
"C-co se stalo? Kde je Alissa?"na Elliottovi bylo vidět, že je smutný. Pochopila to dobře.
"Takže se pomstila." Opřela se o Elliotta Selene ten jí pevně obejmul.
"Je mi to líto, Selene, opravdu," hladil jí po vlasech. Erik se vydal směrem ke mně.
"Nejsi zraněný?" strachovala jsem se. Erik se tvářil vážně.
"Proč jsi tady, Beth?" ani mi neodpověděl.
"Protože,…" nedokázala jsem to číst přede všemi.
"Proč?" naléhal více. Bez otálení jsme se mu vrhla kolem krku a políbila.
"Protože tě miluji." Zašeptala jsem. Pevně mě obejmul, jako kdybych se měla každou chvíli rozplynout.
"Jsem rád, že ses mi vrátila," řekl mi do ucha. "Tohle už mi nikdy nedělej!" držel mě za ramena.
"Tak proč jsi utíkal? Tohle by se jinak nikdy nestalo!" naštvala jsem se.
"No tak, nechte toho, už zase se chcete hádat?" zasáhl Dean. "Jinak, vítej zpátky, Beth," usmál se.
"Díky Deane," a obejmula jsem ho.
"Pojďme se převléct kluci, ta krev mi docela vadí," protočil panenky Taylor. Kluci přikývli a odešli do patra. Otočila jsem se směrem k pianu a usedla k pianu. Zvedla víko a přejela po klávesách, tak, aby nehráli. Zavřela jsem oči a z paměti jsem začala hrát písničku Amazing short.
Hudba přilákala z patra převlečené kluky. Erik si sedl vedle mě, a když jsem přecházela v část, kde jsou jen vyťukáváné tóny, pomohl mi je zahrát.
Po skončení jsem zatleskala Erikovi.
"Jak jsi věděl, jaké tóny?" divila jsem se, protože jsem tuhle skladbu nikdy před nimi nehrála.
"Víš, Lizzie," oslovil mě přezdívkou, kterou mi už řekl ten den, kdy mě zachraňovali od Gabrielly. "Začal jsem se trošku učit hrát na piano, ale nejde mi to moc. Tohle byla pouze náhoda, že jsem věděl které tóny, protože jsem se díval na videa na internetu." Zahanbeně sklonil hlavu.
"To je fantastický!" zajásala jsem a objala jsem ho. Erik ztuhl jak prkno. Nejspíš mou reakci nečekal.
"T-ty jsi ráda?" divil se. Zmateně jsem se na něho podívala.
"Proč bych neměla být?" divila jsem se. Na Erikovi šlo vidět, že by se nejradši šel zakopat.
"Jo, proč by se měla divit?" ptal se i Sam.
"Protože, piano je spíš pro ženský."
"Ty seš blázen!" zasmál se Elliott. "Ty si copak nepamatuješ, že Alissa měla sbírku skladeb od Debussyho?"
Pak už jsme tohle neřešili. Musela jsem jít domů. Erik mě před jejich dům k autu doprovodil. Opřela jsem se zádama o přední dveře a ruce si založila na prsa.
"Takže?" nadhodil Erik.
"Takže co?" zeptala jsem se s vážným výrazem.
"Takže, tohle znamená, že se ke mně vracíš?" opřel se vedle mé hlavy jednou rukou. Zapřemýšlela jsem.
"Kde bych začala?" zatvářila jsem přemýšlivě. To už nevydržel, chytl mě za pas, něžně mě políbil a obejmul. Udělala jsem totéž. Přitulila jsem se k němu.
"Chyběla jsi mi," zašeptal mi do ucha. Nedokázala jsem zadržet slzy, které mi pomalu stékali po tvářích na jeho rameno. "Prosím, nebreč," podíval se na mě sklíčeně. Vrhla jsem se mu do náruče a vášnivě ho začala líbat.
Po menším projevu naší lásky, jsme se rozloučili a já odjela šťastní domů.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kyuubi-chan | Web | 19. března 2010 v 17:45 | Reagovat

Ahoj je jsem ti chtěla říct že  mám pro tebe diplomek za spřátelení.Já jsem:
Kyuubi-chan
sasunaruyaoifanclub.blog.cz

2 Jana | Web | 20. března 2010 v 11:58 | Reagovat

jsem ráda, že jsou spolu x)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama