BLOG JE ZRUŠEN.

POKUD TI BUDU CHYBĚT, NAJDEŠ MĚ NA NOVÉM MÍSTĚ :)

NOVÝ BLOG

Farma 1/?

2. dubna 2011 v 23:22 | Amaya |  Povídky podle abecedy


Jedna z mála povídek co je HETERO :D
1. část tak snad bude líbit, chtěla jsem dát yaoi, ale nedopsala jsem to T_T :D


"Jakube vstávej!" volala na mě máma z přízemí. Vyškrábal jsem se z postele a slezl do kuchyně ještě v pyžamu. Sotva jsem viděl přes zalepené oči a zakousl se do topinky s marmeládou. "Dneska budeš mi pomáhat ve stáji, jasné?" řekla rázně mamka a položila přede mě čaj. Měli jsme farmu, takovou malinkou, každý den jsme dělali někde jinde. "Ale ještě než za mnou do jízdárny příjdeš, půjdeš dát krmivo prasatům, ovce vyženeš na pastvu a posbíráš vajíčka."
"Ano mami," snědl jsem snídani, rychle se šel převléct, protože v téhle domácnosti se moc loudat nedalo. Jsou prázdniny a já jsem za ně rád, protože dělat tohle všechno a ještě chodit do školy, hotové utrpění, protože bych musel vstávat už v 5, možná i dřív a ne v 8 jako teď. Navlékl jsem si staré otrhané džínové kraťase a vzal si jenom černé tílko, protože venku pořádně svítilo sluníčko a když chvíli chodíte okolo ohrady ba i jenom s koněma, peče to pořádně.
Poslechl jsem mamku, šel jsem do stodoly kde jsem vzal žrádlo pro prasata, nijak lákavě to nevonělo, ale hlavně že jim chutná. Sotva jsem vešel do chlívku, malé selátko Terka se okolo mě otřela a zakvičela, že už má hlad.
"Neboj, už vám to nesu," řekl jsem a nasypal jím žrádlo do korýtka. Poté se vydal vyhnat ovce z ohrady na louku, která byla ohraničená aby se nám ovečky nerozutekli. A pak už konečně zamířil k mamce do jízdárny. Teda do stáje. Zrovna hřebelcovala moji milovanou klisnu Annabell, černý fríský kůň, moje milovaná. Dostal jsem jí k patnáctinám, což je už dva roky zpátky.
"Ahoj Annabell," poplácal jsem svou klisničku po krku a nastavil dlaň ve které jsem měl mrkev a taky jednu kostku cukru.
"Kubo! Nedávej jí pořád ten cukr!" Zpražila mě mamka pohledem.
"Neboj, dostala první a poslední za dnešek, ale mám pro ní ještě jablka." Usmál jsem se.
"Prosím tě, běž vyhřebelcovat Darka, ano?" dala mi do ruky kartáč a už jsem musel upalovat.
Miluji koně, strašně moc se o ně zajímám, jenže když jsem chtěl dělat veterinu, tak mě naši hnali, prej se tím neuživím a nemáme tolik peněž na to, abych si otevřel svou vlastní ordinaci, tak jsem musel jít na obchodní akademii, prej se manažeři neztratí ve světě.
"Dneska je zase kurz, nezapomínej na to," řekla mi ségra, která prošla okolo boxu, kde jsem čistil Darka.
"Já vím," řekl jsem s mírným povzdechem. Každé dva dny tu máme kurz ježdění na koních za peníze. Máme celkem čtyři koně, Annabell, Darka, Deltara a Cin-Cina. Jenže na každém ten kurz vždycky přišli malé děti, to víte, ona se těžko hledá holka, když nemůžete vytáhnout paty z domu, protože máte nějakou práci.
Jenže dneska jsem měl pocit, že se příjde někdo starší, než jsou děcka z první až třetí třídy.
"Už jsou tady!" zavolala ségra do stáje a já zrovna uvazoval ohlávku Deltarovi a pomale ho vyváděl ven do ohrady.
"Tak vás tady pěkně vítám, jmenuji se Markéta, ale klidně mi říkejte Marky. Tohle je můj brácha Kuba a společně vás budeme učit, jak správně jezdit na koni. Pro ty, co už tu někdy jezdili půjčíme koně a může s ním jezdit ve velké ohradě, ti co jsou začátečníci, půjdu s námi do malé ohrady a budeme vám vše vysvětlovat, kurz celkově trvá dvě hodiny."
Přejel jsem očima, kdo všechno se nachází v tom malém davu lidí, který snad čítal ani ne desítku. Tu jsem ji spatřil. Brunetku s delšími kudrnatými vlasy a pronikavými zelenými oči, kterými mě doslova očarovala. Postupně si volala ségra k sobě jednotlivé lidi a zapisovala si, jak se jmenují, jejich zkušenosti a odebírala od nich peníze. Když k ní přistoupila tahle dívka, nahlásila své jméno, které jsem bohužel přeslechl, ale co jsem zřetelně slyšel, bylo, že na koni jezdívala i závodně před rokem, než měla úraz,takže by chtěla než zaučit projet se. Na to ségra kývla a přivolala mě k sobě.
"Kubo, vezmeš tady Terku na projížďku, vem jí k ohradě, ať si vybere na koně a pojedeš s ní? Já to tu s mamkou nějak zvládnu,"
"Dobře," usmál jsem se na tu brunetku. "Pojď se mnou," pokynul jsem jí aby mě následovala do stáje.
"Já jsem Tereza," natáhla ke mně ruku, když jsem se zastavil před jedním z boxů pro koně.
"Jakub, těší mě," usmál jsem se na ní, byla taková drobná, ale přitom roztomilá. Dovedl jsem jí k Annabell.
"Asi budeš chtít jet na ní, že?" poplácal jsem Annabell po krku a pohladil po čumáku.
"Asi jo, vypadá klidnější," usmála se Terka a já jí pomohl do sedla. I v té jezdecké helmě vypadala krásně, ty její kudrnaté vlasy! Bože, byl jsem z ní na větvi.
Nasedl jsem na Darka a rozjeli se k lesu, který byl hned za naší farmou. Prvních mpár minut bylo ticho, ale pak jsme se rozpovídali. Zjistil jsem, že Terka vyhrála strašně moc zlatých medailí v drezúře, což zvedl ještě víc můj obdiv k ní.
"A co se ti vlastně stalo za úraz?" zeptal jsem se a pak toho litoval, protože o tomhle se nemá mluvit. "Promiň, neměl bych se ptát,"
"V pořádku," usmála se na mě. "Jako vedlejšák jsem dělala krasobruslení a jednoho skoku jsem špatně došlápla a zlomila si kotník, takže jsem nemohla ani na koni ani do bruslí. Vzdala jsem se soutěží a už jezdím jen rekreačně. Svého koně jsem prodala a když jsem našla vás, že půjčujete koně, hned jsem sem jela." Řekla a stále se usmívala.
"Tak to je fajn, jsi vlastně první, kdo nepotřeboval kurz," řekl jsem se smíchem. "Dáme si závod?" navrhl jsem. Annabell jak tak vypadalo si s Terkou sedli, takže by nemělo být těžké ji donutit cválat.
"Fajn, o co se vsadíme, že tam budu rychleji?" ušklíbla se.
"Hm," zamyslel jsem se. "Za pusu?"
"To beru," a popohnala Annabell. Nezůstával jsem pozadu a popohnal Darka. Samozřejmě že jsem nechal Terku vyhrát, když sama přikývla na pusu, tak se toho musí využít ne?
"Hááha, prohrál!" dvakrát okolo mě projela Terka s Annabell a mě připadlo jako by se na mě moje vlastní kobylka smála, teda spíš vysmívala se mi.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama