BLOG JE ZRUŠEN.

POKUD TI BUDU CHYBĚT, NAJDEŠ MĚ NA NOVÉM MÍSTĚ :)

NOVÝ BLOG

Letní kurz - 1. část Sandry

12. června 2011 v 17:50 | Amaya |  Letní kurz - Sandra


Jelikož jsem se zapojila do projektu Letní kurz, kam píšu postavu Sandru, rozhodla jsem se, že každou část, kterou jako Sandra napíšu, hodím i sem, proto i banner je z tohoto webu, takže jsem si to pouze půjčila! ^^

přináším vám tedy první část, která byla už dávno napsaná a jelikož jsem dneska napsala druhou, tak jsem se rozhodla to tu zveřejňovat, :) Snad se vám to bude líbit :)


"Ne,"
"Ale prosím tě, mami, víš jak se o tom moc zajímám!" rozhodila jsem rukama na svou obhajobu.
"Prostě ne, nelíbí se mi to, nebudeš se to učit, dělej si cokoliv jiného, street dance, jezdi na koni, cokoliv, jenom ne bojové umění, ne, prostě zakazuji ti to," řekla rozhodnutě matka.
"Ale tam není jenom bojové umění, ale i sebeobrana, víš co pořád říká babička, že se o mě bojí, aby mě někdo ve městě nenapadl. Tohle by se mi hodilo, aspoň bych se ubránila!"
"Prostě ne!" řekla už dost rázně, což jsem se i lekla.
"Fajn, jdu říct taťkovi, jestli by mě na nádraží neodvezl, když ty mi to odmítáš dovolit," vzdala jsem si bundu do ruky a už už chtěla odejít z domu.
"Tak dobře, odvezu tě tak, ale běda jestli přijedeš s něčím zlomeným, varuji tě," pohrozila mi prstem. Já věděla, že když jí budu vyhrožovat otcem, tak mě pustí. Jsem už hold taková.
Celý večer jsem si balila věci, nevěděla jsem co dřív si vzít a hlavně jsem se bála, že se mi to do té krosny nevleze, ale úspěšně jsem to tam nějak narvala, s obtížemi.
Ráno jsem nemohla ani nedočkavostí dospat. Z postele jsem vystřelila jako raketa, rychle si rozčesala své hnědé do půlky zad dlouhé kudrnaté vlasy, které jsem si večer před tím pracně žehlila, takže jsem je musela znovu žehličkou přejet a pořádně zlakovat, aby drželi svůj tvar a nekroutili se. Řasy, které jsem měla poměrně husté už od přírody, jsem si přejela řasenkou, aby působili ještě větším dojmem, milovala jsem, když jsem vypadala k sežrání. Poté jsem si dala linky alá Kleopatra. Na rty jsem dala průhledný lesk a běžela jsem se obléct do hnědých kostkovaných kraťásků a hnědého tílka na tlustá ramínka, ve kterém vynikla má postava.
"Pohni, nebo to nestihneš, Sandro," řekla netrpělivě mamka, která si to asi přes noc rozmyslela, ale musela mě odvést, jinak bych se s ní do krve pohádala a to nechtěla.
V autě jsem se neustále usmívala. Nechápala jsem to, ale měla jsem radost, že poznám nové lidi, nové přátele, nové kluky! Potřebovala jsem se nějak odreagovat od posledního šíleného rozchodu. Zavrtěla jsem hlavou, abych myšlenky na to zahnala.
"Tak zlatíčko, ne že se mi vrátíš na dva kusy, je ti to jasné?" řekla mamka, když jsme stáli u auta a vytahovala svou krosnu (šíleně těžkou, nechápala jsem co v ní táhnu).
"Neměj starost, já se vrátím celá," smála jsem se, ale zároveň mi bylo mamky líto. Zůstane doma zase sama jenom s naším milým jorkšírem.
"Užij si to," obejmula mě mamka.
"Jasně, měj se krásně," zamávala jsem jí cestou ke vchodu na nádraží.
Hned ve vestibulu jsem hledala hlouček lidí, kteří budou mít nějakou poznávací značku mého kurzu, ale hlásající trička všech přítomných s nápisem Letní tábor sebeobrany, bojových umění a další šel velmi těžko přehlédnout.
"Mimochodem, jsem Klaudie, bloncko," slyšela jsem říct jednu z dívek právě přicházející Veronice? Pokud jsem slyšela dobře.
"Čau, já jsem Sandra," usmála jsem se mile a taky vyfasovala tričko s nápisem letního tábora.
"Další nádhera," protočil panenky jeden z přítomných kluků.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama